> Zahraniční turné

> Napsali o nás

> Fotografie

> Diskografie

> Zvukové ukázky

> Video ukázky

Vlastní vyhledávání

NAPSALI O NÁS

Světoznámý sbor Boni pueri vystupuje v Rokytnici

O svatováclavské neděli svítilo v Rokytnici sluníčko a babí léto k nám tak alespoň na chvíli ještě zavítalo. Kromě sluníčka však navštívili Rokytnici i „velvyslanci Královéhradeckého kraje“, jak kluky z královéhradeckého chlapeckého sboru Boni Pueri nazval jednou hejtman Pavel Bradík. Jeho slova potvrzuje i nedávno zesnulý průmyslník Tomáš Baťa, když po jejich famózním koncertu v Torontu prohlásil: „Byl jsem pyšný na to, jak tito mladí kluci šíří českou kulturu v zahraničí a po světě.“ Sbor Boni Pueri už září na pěveckém nebi více než 25 let. Spolupracoval s předními českými i zahraničními umělci jako jsou např. zpěváci Karel Gott, Peter Dvorský či Eva Urbanová, varhanista Aleš Bárta, houslista Václav Hudeček, dirigenti Libor Pešek, Douglas Bostock nebo Leoš Svárovský, herečky Bára Štěpánová či Jitka Molavcová, koncertoval s takovými tělesy jako jsou třeba Česká filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester, Münchner Symphoniker a mnohé další. Za všechny zmíněné svůj pocit vyjádřila Lucie Bílá: „Jsem strašně na spolupráci s klukama hrdá.“ Při svých turné již Boni Pueri navštívili více než 20 zemí, velký úspěch sklidil soubor vedle mnoha evropských zemí například také v Japonsku, Jižní Koreji, v USA nebo v Kanadě.

28. září odpoledne však na sbor nečekala žádná prkna, která znamenají svět, ale omšelé prostory starého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice v Rokytnici v Orlických horách, kam přijeli Boni Pueri na pozvání Města Rokytnice koncertovat. „Tady je výborná akustika. Nechcete z toho udělat koncertní síň?“, zeptal se sbormistr Pavel Horák, když poprvé vkročil do kostela a nevědomky tím uhodl dlouhodobé záměry města. Koncertu předcházela asi hodinová zkouška, při které bylo možno i pro nezasvěceného přihlížejícího poodhalit jedno z tajemství úspěchů sboru: Chlapci, od těch nejmenších až po nejstarší, poslouchali sbormistra na slovo a celá pětačtyřicetičlenná skupina působila už na první pohled nezvykle ukázněně. Jen sám sbormistr byl trochu nervózní, ale nemějme mu to za zlé, protože stále telefonoval s manželkou a měl jen jedno jediné přání: aby se jeho další potomek narodil až po koncertu v Rokytnici.

„Tady máte školu, která se nevidí ani u nás ve velkých městech, ani na Západě“, nešetřil uznale chválou sbormistr Pavel Horák, když se tam byli kluci před koncertem převléknout do jednotných úborů. Škoda jen, že žádný ze zdejších učitelů nenašel čas jejich koncert navštívit. Již půl hodiny před začátkem přicházeli první posluchači, protože si chtěli zajistit nejlepší místa. Předpokládali, stejně jako organizátoři, že kdo přijde pozdě, ten bude mít smůlu. Někteří z nich byli i rodiče účinkujících, protože kvůli  vyprodaným sálům si je jinde ani nemohou poslechnout. Vždyť se bezpochyby jednalo o nejprestižnější těleso, které v Rokytnici v posledních desetiletích vystupovalo. Když asi minutu po patnácté hodině nastupoval již zpívající sbor středovou uličkou mezi lavicemi dopředu před oltář, sedělo v nich okolo sta posluchačů. „Dobrý den, vítáme Vás na koncertě chlapeckého sboru Boni Pueri“, ozval se do mikrofonu tenký chlapecký hlásek, který potom přítomné provázel celým koncertem. Zazněla díla z různých období a různých žánrů. Například při poslechu sborového provedení Smetanovy Vltavy nebo árie Proč bychom se netěšili bylo zřejmé, že chlapci si rokytnické posluchačstvo zcela získali.

Pokud se totiž akustické přednosti starého kostela spojí s opravdu světovými kvalitami sboru, pak není divu, že každý z posluchačů musel rychle zapomenout na své každodenní starosti a problémy a zcela se oddat hudbě. Když po hodině pak onen dětský hlásek do mikrofonu prohlásil: „Náš koncert se přiblížil ke konci“, tak nebyl v zámeckém kostele jeden jediný člověk, kterému by to nebylo líto. A závěrečným nekončícím mohutným aplausem doslova donutili vděční posluchači sbor, aby se vrátil už téměř z autobusu a přidal ještě tři skladbičky. A tak i když by se posluchačů bývalo vešlo pod kostelní kruchtu přeci jen o něco více, byla atmosféra opravdu vřelá a sbormistr to také zapsal na paměť příštích generací do kulturní kroniky města Rokytnice v Orlických horách.

Vystoupení chlapeckého pěveckého sboru Boni Pueri je dalším dokladem našich snah získat do Rokytnice kvalitní interprety a soubory a představit je zdejšímu publiku při každoročních koncertech nejen svatováclavských, ale i cyrilometodějských, letních mezinárodních koncertech „Tóny bez hranic“ i při dalších příležitostech. Věřme, že městští zastupitelé nebudou chtít na kultuře šetřit. Je smutné, že na koncert Boni Pueri nepřišel – i přes osobní pozvání - kromě starosty a radního pro kulturu ani jeden z nich.

Mgr. Jan Morávek - Horský kurýr (1. 10. 2008)