> Zahraniční turné

> Napsali o nás

> Fotografie

> Diskografie

> Zvukové ukázky

> Video ukázky

Vlastní vyhledávání

NAPSALI O NÁS

Filharmonie hostí Diabolské husle

Hradecký cyklus Vánoce s Filharmonií pokračuje koncertem romské kapely ze Slovenska

Hradec Králové - Tradiční královéhradecký seriál Vánoce s Filharmonií má už za sebou „romantickou náladu“ s Brahmsem a Dvořákem a dnes pokračuje Diabolskými huslemi. To je název sedmičlenné romské kapely, držitelky tří slovenských cen Grammy i zlaté desky, která s uměleckým šéfem Jánem Berkym Mrenicou hraje romskou muziku kořeněnou Balkánem i západoevropskými vlivy. Na posledním albu „huslí“ hostovala Lucie Bílá, na novém, které kapela chystá, má prý zaznít i irská hudba. Pracovní název desky je Cesta Romů z Indie do všech koutů světa.
Podle etnografky Evy Davidové lze pojem romská hudba chápat různým způsobem: buď jako hudbu, kterou Romové provozují jako jedno ze svých tradičních zaměstnání, tedy pro Neromy, nebo jako vlastní hudbu Romů, tedy tu, kterou provozují sami pro sebe.
„Pro konzumenta, který chodí na koncerty, pokud by měl poslouchat devadesát minut jen romskou hudbu, bylo by to nic neříkající a bylo by toho na něj strašně moc. Je to velký prostor a pro diváka je to možná trochu méně atraktivní, když se mu předkládá romská muzika v tak velkém rozsahu. My se snažíme na našich koncertech dávat od každého kousek. Je známé, že romské kapely byly velmi přizpůsobivé a musely se i v dřívějších dobách přizpůsobit konzumentům všech žánrů. Už mnozí skladatelé se inspirovali romskou hudbou a právě jejich skladby si vybíráme, například Brahmsovy Uherské tance, Lisztovu Uherskou rapsodii, muzikálové věci, to dnes letí. I takové věci musíme dělat,“ říká Ján Berka Mrenica mladší a dodává, že folklor je pro Diabolské husle samozřejmostí.
„Využíváme folklor ať již český, anebo slovenský či mezinárodní. Hrajeme i operetu, například Kálmána nebo Lehára - ti byli absolutně ovlivněni romskou hudbou. Množství árií vychází z romských nápěvů, z romských písniček, jde vlastně o interpretaci romské muziky. Myslím si, že profesionalismus každého muzikanta je v tom, že musí být všestranný, nesmí být zaškatulkovaný. A pokud je zaškatulkovaný, tak to musí být totální specializace,“ soudí slovenský muzikant.
Na dnešním koncertu, který začíná v 19.30 hodin ve dvoraně Univerzity Hradec Králové, se posluchači dočkají také Chačaturjana a Paganiniho. Cikánští muzikanti byli vždy velmi oblíbení, protože uměli vytvořit náladu.
„Když šli na svatbu nebo na zábavu, brali si s sebou náhradní košili, když první propotili, oblékli si další. Hráli celou duší. Lidé se při vzpomínce na ně rozpláčí a říkají, že jim vděčí za dlouhý život. Dnes mají mladí diskotéky, ale při tom rachotu a hluku těžko načerpají nové síly,“ říká Ján Berka Mrenica starší, který před lety sám učil současného primáše Diabolských huslí, jak se do hudby dává srdce. Mrenica junior dostal už v devíti letech mistrovské housle, které otci daroval farář v americkém Detroitu. Původně patřily zasypanému horníkovi a německý houslař Wunderlich, který je vyrobil, později trval na tom, aby se Ján Berky Mrenica starší podepsal do jeho vzpomínkové knihy vedle Oistracha a Menuhina.
Diabolské husle jsou pro Vánoce s Filharmonií dramaturgickým úkrokem stranou stejně jako jazzová mše Jaromíra Hniličky v nastudování Mladého týnišťského big bandu a herce Josefa Vinkláře.
Pak už v cyklu zbývají jen tři položky, které budou ryze vánoční. K nim patří vystoupení Hradišťanu a Jiřího Pavlici, Rybova Česká mše vánoční s basistou Richardem Novákem a velkým spojeným sborem Královéhradeckého kraje i písně a koledy královéhradeckého chlapeckého sboru Boni pueri. Ti zazpívají koledy z Itálie, Španělska, Německa, Slovenska, Polska, Čech a Francie v aranžích znalce českého a evropského folkloru Jaroslava Krčka, které nedávno vydali na albu A Ceremony of Carols.
„Koledy v tradičních úpravách od třinácti národů Evropy patří k těm méně známým,“ říká sbormistr Jakub Martinec.

Petr Mareček - MF DNES (7. 12. 2004)