> Zahraniční turné
> Napsali o nás
> Fotografie
> Diskografie
> Zvukové ukázky
> Video ukázky
|
|
NAPSALI O NÁS
Boni pueri se představili v Redutě
Po návratu z koncertního turné po USA zavítal na začátku tohoto týdne český chlapecký sbor Boni pueri z Hradce Králové také do olomoucké Reduty. V Olomouci se publiku představil ve stejné koncertní sestavě tvořené dvaceti osmi zpěváky spolu s klavíristou Vilémem Valkounem a sbormistrem Jakubem Martincem.
Program koncertu byl rozdělen do tří tematicky spřízněných částí. Dobří chlapci nastupovali v dlouhých hábitech okrové barvy za zpěvu gregoriánského chorálu Pueri Hebraeorum a se zapálenými svíčkami zaujali svá místa na pódiu. Procházka " Evropskou klasickou hudbou" pak pokračovala především výběrem částí z větších kompozičních celků světově proslulých skladatelů. Prezentací takto známých děl ( zvláště Mozartova Requiem a Korunovační mše či Händelova Mesiáše) se interpret vždy nutně vystavuje nebezpečí srovnání s desítkami nahrávek, na nichž se podílely anglické katedrální sbory špičkové úrovně a je třeba upřímně přiznat, že této kvalitě je, jinak výtečný ansámbl, dosud vzdálen. Zazněla také vokální úprava Joela Blahnika Larga z Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka.
Další část vystoupení byla věnována české hudbě a folkloru. Menší výhrady bych tentokrát měl k převleku chlapců do ryze oblastního českého kroje ` a la Jeník z Prodané nevěsty. Zpásma různě aranžovaných lidových písní a obligátního Dvořáka a Smetany vybočovaly hudební odvahou a invencí Kopelentovy Praštěné písničky.
Nejlepší pocit ve mně zanechala třetí část koncertu nabízející hudební směs z celého světa. Chlapci se tentokrát v kalhotách s vestou zdařile vypořádali s muzikálovými hity jako Hermanovým Hello, Dolly či Bernsteinovým Somewhere, australským tradicionálem Waltzing Matilda i vtipně podanými africkými songy s halekajícími divochy předvádějícími bojový tanec.
Co se hlasového výkonu týče, tak nejpřísnější měřítka snese deset nejstarších mladíků ( tenor, bas). U mladších chlapců ( soprán a alt ve věkovém rozmezí 10- 13 let) se asi na hlasivkách podepsala únava z posledních, prací nabitých, měsíců. Kromě patrného šelestu jsem v této skupině také postrádal výraznější osobnost s průrazným hlasem. Drobná výtka směřuje k nejednotné výslovnosti latinských textů. Na klavír soubor citlivě doprovázel Vilém Valkoun, dostatečně průkazná byla gesta sbormistra Jakuba Martince, jimiž si zajišťoval dynamickou i tempovou ukázněnost svých svěřenců, kteří odzpívali celý repertoár zpaměti a velmi čistě.
Přes všechny uvedené výtky byl dle mého názoru pondělní koncert vynikající a na české poměry ojedinělý. Trochu mě překvapila nízká účast posluchačů. Předpokládám, že kdyby Boni pueri vystupovali s hojně medializovanou Lucií Bílou, bylo by beznadějně vyprodáno. Takto se tu alespoň sešli lidé s opravdovým zaujetím pro to, co se děje na pódiu a nikoli v zákulisí.
Kamil Havránek - Olomoucký den (8. 4. 2004)
|