> Zahraniční turné

> Napsali o nás

> Fotografie

> Diskografie

> Zvukové ukázky

> Video ukázky

Vlastní vyhledávání

NAPSALI O NÁS

BONI PUERI - recenze CD

Hodnocení: HHHH

Český chlapecký sbor Boni Pueri, sbormistři Pavel Horák, Jakub Martinec, Martin Fila - klavír, František Vaníček - varhany, Musica Florea, sólisté. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 2000, 2002, Městská hudební síň v Hradci Králové, Rothmayerův sál Pražského hradu; 2001 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Vydáno: 2003. TT: 62:47. DDD. 1 CD Supraphon SU 3764-2 231.

Sbor Boni pueri má v České republice záviděníhodné postavení - je v kategorii chlapeckých sborů suverénním hegemonem. To je sice pro jeho sbormistry příjemné konstatování, na druhé straně je to, doufám, patřičně zavazující a nutící je neusnout na pomyslných vavřínech. Každý sbor této úrovně samozřejmě musí mít profilovou desku u prestižní firmy. Chlapcům se to podařilo a Supraphon jim vydal po etapách nahranou kompaktní desku. Je rozčleněna do pěti oddílů tak, aby se mohl ukázat široký výrazový rejstřík sboru. Dramaturgicky nejčistší je druhý díl, který je stručnou sondou do již vydaných nahrávek vokálně-instrumentálních skladeb od Fischera, Vejvanovského a Zelenky. V tomto případě jsou Boni pueri hostem orchestru Musica Florea. Šťastně zvolené jsou také ukázky z duchovní literatury, i když se dramaturg neubránil komerčnímu vábení notoricky známého Händelova Hallelujah. „Zlidovělý“ miniblok otvírá ve světě možná nejznámější česká melodie z volné věty Novosvětské, kde je Dvořákova upravená melodie ozdobena anglickým textem Goin' Home. Velmi pěkná jsou aranžmá lidových písní z Moravy, Austrálie, Argentiny, Japonska a spirituál Zulů. Problém mám pouze s akceptováním Smetanova sboru Proč bychom se netěšili. Ale koneckonců, kdo by se měl spontánněji těšit, když ne děti. Nahrávka nemá problém ve zpěvu chlapců a mladíků, ten je hodný obdivu, problém mám s posledním, posluchačsky nejatraktivnějším blokem věnovaným americkému muzikálu. V kantabilních plochách jsou chlapci skvělí, v rytmických částech (Herman: Hello, Dolly; Gershwin: I Got Rhythm; Bernstein: America) to prostě sboru nešlape, „neswinguje“ a je to příliš evropské. Navíc klavírní doprovod je skutečně zvláštní. Myslím, že i Lenny Bernstein by se divil, jaké aranžmá dostala jeho slavná píseň.

Luboš Stehlík - Harmonie (29. 7. 2003)