> Zahraniční turné

> Napsali o nás

> Fotografie

> Diskografie

> Zvukové ukázky

> Video ukázky

Vlastní vyhledávání

NAPSALI O NÁS

Musíme se otáčet, říká šéf Boni Pueri

Praha (Od naší spolupracovnice) - Mezinárodně úspěšný chlapecký sbor Boni Pueri, od jehož založení uplynulo v listopadu dvacet let, vystupoval loni v Holandsku, Americe, Japonsku i Koreji. O jedné z těchto cest je televizní dokument, který dnes ve 14.20 znovu vysílá program ČT 2. Chlapecký sbor je v Česku raritou. Zatímco třeba v Německu jsou samozřejmostí a ve Spojených státech lze takový soubor najít téměř v každém větším městě, u nás tahle tradice vymizela. Podle uměleckého šéfa souboru Pavla Horáka, který se ji snaží obnovit, to souvisí se skutečností, že chlapecké sbory mívají úzké vazby na církev. "Příčiny lze vysledovat až k husitství, je tu i souvislost s pozdější odlukou církve od státu," vysvětluje. A tak na rozdíl třeba od rovněž ceněného chlapeckého sboru v lotyšské Rize, jenž působí při místním dómu, jsou Boni Pueri ryze "světským" sborem, který oficiálně působí při Základní umělecké škole v Hradci Králové. Dotace nedostává žádné, musí si na sebe vydělat. "Musíme se hodně otáčet a pořádat hodně koncertů," podotýká Horák. Sbor tvoří v současnosti 350 chlapců ve věku od deseti do dvaceti let, kteří jsou rozděleni na dvě oddělení. Vedle standardních školních povinností musí stíhat třikrát, někdy až čtyřikrát týdně zkoušky. Do sboru byli přijati většinou v první nebo druhé třídě, do přípravky mohli chodit už od čtyř let. Doménou jejich repertoáru je klasická hudba - k parádním kouskům sboru patří například náročné Bachovy Matoušovy pašije. Nicméně zpívají i jiné žánry; například od roku 1997 spolupracují s hvězdou české pop-music Lucií Bílou. "Chceme klukům pootevřít dveře do různých oblastí hudby včetně muzikálů a populární hudby," vysvětluje Horák. Třebaže je výuka náročná a kromě zpěvu zahrnuje i hru na klávesové nástroje a pohybovou výchovu, sbor nechce vychovávat za každou cenu hudebníky. "Pro nás vůbec není podstatné, jestli z kluků budou muzikanti nebo právníci, lékaři, učitelé. Důležité je, aby z nich vyrostli slušní, samostatní a úspěšní lidé zvyklí na sobě pracovat," zdůrazňuje Horák. A dodává: "Když sledujeme další životní osudy někdejších sboristů, tak si říkáme, že se tahle taktika snad osvědčuje."

Věra Drápelová - MF DNES (3. 1. 2003)