Vlastní vyhledávání
|
NAPSALI O NÁS
Otvírání nových světůÚspěšná letní turné po Americe. Omdlévající fanynky v Japonsku i v Koreji. Na světové úrovni provedené klasické skladby pro chlapecký sbor. Vynikající nastudování Bachových Matoušových pašijí. A v neposlední řadě víc než dvě stovky koncertů s Lucií Bílou - to jsou BONI PUERI. Nejstarší Z Boni pueri je nejstarší dvaadvacetiletý Jan Pohlodek, který přišel do sboru před patnácti lety. Studuje diplomacii na pražské Vysoké škole ekonomické. „Když jsem začal zpívat s Boni pueri, ani jsem netušil, co všechno mě čeká. Většinu kluků zajímá hokej nebo fotbal, ale já jsem díky zpívání projel skoro celý svět. Teprve dnes vidím, jak moc to pro mě znamenalo. Vedle krásné barokní muziky, kterou poslouchám, jsem poznal to, co asi málokdo - možná i výběr studia diplomacie to hodně ovlivnilo.“ Za svůj největší zážitek Jan považuje setkání s vynikajícím tenoristou Josém Carrerasem, který velmi ocenil jejich vystoupení. „Myslím, že jsem si to v té chvíli ani přesně neuvědomil, ale takové ocenění se asi neslyší každý den.“ S úsměvem vzpomíná na nadšené japonské fanynky, které kluky po koncertě ani nechtěly pustit do hotelu... Ve zpěvu Jan profesionálně pokračovat nebude, ze sboru příští rok odchází, aby se mohl věnovat studiu. „Možná se mi bude trochu stýskat, ale to, co jsem zažil s Boni pueri, mi stejně zůstane. Barokní hudba je na celý život...“ Jeden z nejmladších Ve sboru je to dvanáctiletý Jan Hřebíček: „Začal jsem zpívat proto, že jsem měl nemocné průdušky. Baví mě to, a když si mám vybrat, jestli jít s klukama do kina nebo na zkoušku, vždycky zpívání vyhraje,“ říká upřímně. Taky přiznává, že mu kluci ze třídy možná trochu závidí, když pořád jezdí po světě a někdy nemusí do školy, ale to je něco za něco! „Jsem rád, že můžu zpívat s klukama nebo třeba s Lucií Bílou. To je přece dobrý, ne?!“ Michaela Hrušková - Týdeník Televize (16. 12. 2002)
|